Základním předpokladem pro nárok na „placenou neschopenku“ (nemocenské dávky), je účast na nemocenském pojištění. Za zaměstnance odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel. Podnikatelé si mohou platit nemocenské pojištění sami (dobrovolná účast). U těch kdo pracují na dohodu, ale záleží i na výši příjmu. U dohody o provedení práce (DPP), vzniká účast na nemocenském pojištění v měsíci, ve kterém je příjem vyšší než 10 000 Kč. Pokud je…
Pro běžného zaměstnance platí, že maximální doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky, je 380 dní (resp. v některých případech může být nárok na nemocenské dávky i dalších 350 dní, ale to teď pomineme). Celková doba, kdy můžete být na placené neschopence, je pak 366 + 14 dní (prvních 14 dní je to náhrada mzdy od zaměstnavatele + 366 dní nemocenské dávky). U starobního…
V případě pracovní neschopnosti máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 dní) a dále na nemocenské dávky od 15 dne (platí stát, resp. ČSSZ). Na náhradu mzdy má nárok každý zaměstnanec, během pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel a je ve výši 60% z redukovaného průměrného hodinového výdělku (z hrubé mzdy). Náhrada mzdy od zaměstnavatele je vyplácena pouze za skutečně neodpracované směny (hodiny)….
V pracovní neschopnosti můžete být teoreticky „neomezenou dobu“. Samotná neschopenka neznamená, že máte automaticky nárok na nemocenské dávky. U nemocenských dávek je to tak, že maximální doba nároku na „placenou neschopenku“ je 380 dní (v některých specifických a odůvodněných případech je možné prodloužení až o dalších 350 dní. Současně také platí, že jednotlivé pracovní neschopnosti se sčítají. Takže pokud máte několikrát po sobě opakovanou neschopenku…