Maximálně délka podpůrčí doby při neschopence, je 380 dní. Pouze ve specifických případech je možné prodloužení o dalších 350 dní (na žádost, a na základě vyjádření posudkového lékaře). Pokud během první pracovní neschopnosti vyčerpáte celou podpůrčí dobu (380 dní) a následně nastoupíte do zaměstnání a zde nějakou dobu pracujete a opět jste na neschopence, tak záleží na tom, jak dlouho jste v zaměstnání pracoval. Při…
Zaměstnavatel rozhodně nemá žádné právo, „posílat“ vás na neschopenku. Pokud zaměstnavatel nemá možnost, převést vás na jinou práci (která je vhodná i pro těhotné ženy), pak se jedná jednoznačně o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Povinnost zaměstnavatele převést vás na jinou práci, viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006, paragraf 41: § 41 Převedení na jinou práci (1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou…
Pro běžného zaměstnance platí, že maximální doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky, je 380 dní (resp. v některých případech může být nárok na nemocenské dávky i dalších 350 dní, ale to teď pomineme). Celková doba, kdy můžete být na placené neschopence, je pak 366 + 14 dní (prvních 14 dní je to náhrada mzdy od zaměstnavatele + 366 dní nemocenské dávky). U starobního…
Od 1. 1. 2021 začnou platit nové redukční hranice, které mají vliv na výpočet nemocenské. Ovlivní to i výpočet výše nemocenské od zaměstnavatele (náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní). V následující kalkulačce, si můžete sami spočítat, kolik bude vaše nemocenská za prvních 14 dní na neschopence, v roce 2021. Již od poloviny roku 2019 platí, že během pracovní neschopnosti máte nárok na nemocenskou (náhradu mzdy…
Tak především by záleželo na tom, kdy přesně byste onemocněl. Pokud by to bylo ještě v průběhu zaměstnání (ve zkušební době), tak platí, že během prvních 14 dní pracovní neschopnosti s vámi zaměstnavatel nesmí ukončit pracovní poměr. Toto omezení platí pro zaměstnavatele. Vy sám můžete pracovní poměr ve zkušební době ukončit kdykoliv. Pokud ale ukončíte pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 dní, pak…
U pracovní neschopnosti je nutné odlišit dvě věci: prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele od 15 dne pak máte nárok na nemocenské dávky od státu Pro tyto dvě nemocenské dávky pak platí odlišné podmínky. Během prvních 14 dnů během pracovní neschopnosti (z důvodu nemoci, karantény nebo nějakého úrazu), máte nárok na náhradu mzdy. Náhrada mzdy je ve výši 60% z průměrného…
V případě pracovní neschopnosti máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (prvních 14 dní) a dále na nemocenské dávky od 15 dne (platí stát, resp. ČSSZ). Na náhradu mzdy má nárok každý zaměstnanec, během pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel a je ve výši 60% z redukovaného průměrného hodinového výdělku (z hrubé mzdy). Náhrada mzdy od zaměstnavatele je vyplácena pouze za skutečně neodpracované směny (hodiny)….
Během pracovní neschopnosti máte nárok na dvě různé dávky. Během prvních 14 dní neschopenky, vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za nemoc. A pokud jste nemocná delší dobu, tak od 15 dne máte nárok na nemocenské dávky (které už platí stát, resp. ČSSZ). Již od poloviny roku 2019 platí, že během prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy od prvního dne neschopenky (dříve to nějakou…
V pracovní neschopnosti můžete být teoreticky „neomezenou dobu“. Samotná neschopenka neznamená, že máte automaticky nárok na nemocenské dávky. U nemocenských dávek je to tak, že maximální doba nároku na „placenou neschopenku“ je 380 dní (v některých specifických a odůvodněných případech je možné prodloužení až o dalších 350 dní. Současně také platí, že jednotlivé pracovní neschopnosti se sčítají. Takže pokud máte několikrát po sobě opakovanou neschopenku…