Na nemocenské dávky, můžete mít nárok i po skončení zaměstnání. Předpokladem je začátek neschopenky do 7 kalendářních dní, od ukončení pracovního poměru. Na nemocenské dávky je ale nárok až do 15 dne. Tj. prvních 14 dní (kdy je během zaměstnání nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele), vám nevzniká nárok na nemocenskou. Neschopenka po skončení zaměstnání, pokud je to ještě během ochranné doby, se řeší v…
Po skončení zaměstnání, můžete jít na Úřad práce, kdy chcete. Pokud se jdete na ÚP zaregistrovat do 3 dnů od skončení zaměstnání, tak vám doba v evidenci uchazečů o zaměstnání, navazuje bezprostředně, na ukončené zaměstnání. Na Úřad práce nemá smysl chodit, pokud již jste v pracovní neschopnosti. V době, kdy máte neschopenku, vás na Úřadu práce, nemohou zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání. Viz paragraf 25, odstavec 2,…
Na nemocenské dávky, vzniká nárok pouze v případě, že jste účastníkem nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění, vám vzniká například v zaměstnání. Po nástupu do pracovního poměru, jste účastníkem nemocenského pojištění (platí zaměstnavatel) a díky tomu máte nárok na nemocenské dávky. Na nemocenské dávky, můžete mít nárok i po skončení pracovního poměru (nemocenského pojištění). Ale pouze v případě, že je neschopenka zahájena do 7 kalendářních…
Jako uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce, můžete mít nárok na nemocenské dávky, pouze v případě, že by vaše pracovní neschopnost byla zahájena, ještě v ochranné době 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud jste tedy poslední zaměstnání ukončila jen před krátkou dobou, a pracovní neschopnost (neschopenka), u vás byla zahájena ještě v průběhu zaměstnání, nebo maximálně do 7 kalendářních dní od skončení zaměstnání, pak byste mohla mít nárok…
V souvislosti s pracovní neschopností a nezaměstnaností může nastat v zásadě dvě různé situace. Tou první by byla situace, kdy onemocníte (zahájíte neschopenku) jen krátce po skončení předchozího zaměstnání. Pokud by to bylo ještě v ochranné době, tj. do 7 kalendářních dní od skončení předchozího pracovního poměru, pak vám vzniká nárok na nemocenské dávky, i když jste nezaměstnaný na Úřadu práce. Pokud byste ale současně…
Pokud jste nyní nezaměstnaná, vedená v evidence Úřadu práce, tak nemáte nárok na nemocenské dávky. Ani u klasické neschopenky z důvodu nemoci, úrazu nebo karantény. Ani v případě rizikového těhotenství. Na placenou neschopenku (nemocenské dávky), je nárok jen v případě, kdy zahájíte pracovní neschopnost ještě v době zaměstnání, nebo maximálně do 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud jste na Úřadu práce již 1,5 měsíce, tak…
Na Úřadu práce (jako nezaměstnaná v evidenci uchazečů o zaměstnání), si můžete přivydělat maximálně jednu polovinu minimální mzdy za měsíc. V roce 2020 je to maximálně do 7300 Kč měsíčně (hrubý příjem). Od ledna 2021 to bude o 300 Kč více, tj. 7600 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2021 se totiž zvyšuje minimální mzda na 15 200 Kč. Pokud vám již skončil nárok na podporu (do té doby…
Když onemocníte na Úřadu práce (nebo se vám stane nějaký úraz nebo musíte do karantény), tak vám obvykle nevzniká nárok na „placenou“ neschopenku. Což tedy znamená, že na Úřadu práce se obvykle podpora v nezaměstnanosti nevypočítává z ničeho. Ani z podpory, ani z předchozí výplaty. To je dáno tím, že když jste nezaměstnaná, tak za vás nikdo neplatí nemocenské pojištění. Za nezaměstnané platí stát pouze zdravotní pojištění, ale to…
Pokud jste v pracovní neschopnosti a skončí vám pracovní poměr, tak nemusíte ihned chodit na Úřad práce. To je dáno mimo jiné i tím, že v době, kdy jste na neschopence, by vás na Úřadu práce ani nemohli zaevidovat, jako uchazeče o zaměstnání. Viz paragraf 25, zákona o zaměstnanosti (zákon číslo 435/2004 Sb.): (2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou a)…