Pokud se jedná o výpověď ze strany zaměstnavatele (pro nadbytečnost, nebo i z jiných zákonných důvodů), pak je zde výpovědní doba, která vám končí zřejmě k 30. 4. 2023. Pokud jste nyní ve výpovědní době a onemocníte, nebo nastoupíte do pracovní neschopnosti (na neschopenku) z důvodu plánované operace, pak jsou zde 3 možnosti: 1) Bude to jen velmi krátká neschopenka, a skončila by ještě před…
Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), můžete mít nárok při splnění dvou základních podmínek. První podmínkou je minimální doba účasti na nemocenském pojištění (obvykle doba v zaměstnání), alespoň 270 kalendářních dní, za poslední 2 roky (před začátkem PPM). Druhou podmínkou je to, abyste v době začátku mateřské (PPM), což je 6 – 8 týdnů před porodem, byla zaměstnaná (účastník nemocenského pojištění), nebo abyste byla alespoň…
Pokud vám končí pracovní poměr na dobu určitou, pak se nejedná o výpověď. Jako těhotná, byste ani výpověď ze zaměstnání nemohla dostat (kromě výjimečných případů). Pracovní poměr na dobu určitou, ale může skončit i během vaší neschopenky, nebo i v době těhotenství. Po skončení pracovního poměru na dobu určitou, se ale pro vás bezprostředně nic nemění. I nadále bude v pracovní neschopnosti, a to zřejmě…
Pokud je pracovní neschopnost zahájena ještě během pracovního poměru (nebo i případně do 7 dní od skončení zaměstnání), tak máte nárok na nemocenské dávky stejně, jako kterýkoliv jiný zaměstnanec. Nyní, prvních 14 dní, máte nárok na náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. Od 15 dne, začnete dostávat nemocenské dávky od státu. Na tomto nároku na nemocenské dávky, se nic nezmění ani poté, co vám doběhne…
Pokud nastoupíte do pracovní neschopnosti ještě před koncem výpovědní doby, nebo případně maximálně do 7 kalendářních dní, od ukončení zaměstnání, tak máte následně nárok na nemocenské dávky. Z finančního hlediska, je pro vás asi výhodnější, aby pracovní neschopnost začala nejpozději 14 dní, před koncem zaměstnání. Během prvních 14 dní na neschopence, dostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (60% z redukovaného hrubého hodinového výdělku). Tuto…
Ve zkušební době, se zpravidla nejedná o výpověď, ale o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec mají možnost během zkušební doby, ukončit pracovní poměr v podstatě kdykoliv, bez nutnosti udávat nějaký důvodů, bez výpovědní lhůty. K ukončení zaměstnání ve zkušební době, postačuje písemné vyrozumění (ze strany zaměstnance/zaměstnavatele) a pracovní poměr může skončit ihned (dnem doručení). Je zde pouze jedna výjimka,…
Pracovní neschopnost, po skončení pracovního poměru na dobu určitou, pokračuje dále, bez toho že by se pro vaši matku něco měnilo. V pracovní neschopnosti (s nárokem na nemocenské dávky), může být i po skončení pracovního poměru. Maximální doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky, je až 380 dní, od začátku neschopenky. V některých případech je možné i další prodloužení (až o 350 dní). Během…
Maximální doba, po kterou máte během dočasné pracovní neschopnosti (na neschopence), nárok na nemocenské dávky, je stanovena příslušným zákonem. Jedná se konkrétně o zákon číslo 187/2006 Sb. Zákon o nemocenském pojištění. V paragrafu 26 se mluví o tom, že maximální doba, po kterou máte nárok na nemocenské dávky je 380 dní. Pokud bereme do úvahy, že prvních 14 dní platí neschopenku zaměstnavatel (náhrada mzdy za nemoc…
Zaměstnavatel vám zcela určitě neposlal „výpověď“. Ve zmiňovaném paragrafu 66, zákoníku práce se hovoří o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Což je něco zcela jiného než výpověď ze zaměstnání. Ano, čistě z laického pohledu je to podobné – pracovní poměr skončí. Ale z hlediska práva, je to něco velmi odlišného. Během pracovní neschopnosti, vám totiž zaměstnavatel nemůže dát výpověď (kromě specifických výjimek). Byla by…
Během zkušební doby, vám zaměstnavatel nedává výpověď. Během zkušební doby se jedná o ukončení pracovního poměru ve zkušební době. A pro toto ukončení pracovního poměru, platí jiná pravidla, než pro klasickou výpověď. Pracovní poměr ve zkušební době, může být ukončen v podstatě kdykoliv, a to jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele. Stačí, když jedna strana té druhé sdělí písemně informaci, že pracovní…