V klasickém pracovním (nebo služebním) poměru, vzniká účast na nemocenském pojištění ihned při nástupu do nového zaměstnání, po zahájení výkonu pracovní činnosti. Pokud jste v novém zaměstnání začal vykonávat práci (což jste zřejmě začal, vzhledem k tomu, že jste zaměstnaný již minimálně 3 dny), pak pro vás platí stejné podmínky pro nárok na neschopenku a nemocenskou, jako pro všechny ostatní zaměstnance. Aktuálně tedy máte nárok…
Během pracovní neschopnosti, platí nemocenskou nejprve zaměstnavatel (prvních 14 dní neschopenky) a následně stát (ČSSZ platí nemocenské dávky od 15 dne na neschopence; nárok je i po skončení zaměstnání; maximální základní doba je až 380 dní). Pokud dojde k zahájení neschopenky, jen krátce před skončením pracovního poměru na dobu určitou, pak může nastat situace, kdy na nemocenskou nebude nějakou dobu nárok vůbec. Zaměstnavatel platí nemocenskou…
Pokud máte více zaměstnání, pak je možné, abyste byla v pracovní neschopnosti ve všech zaměstnáních. Při splnění příslušných podmínek, pak můžete mít nárok na nemocenskou na základě obou těchto zaměstnání. Během pracovní neschopnosti, nejprve dostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. Zaměstnavatel, platí během prvních 14 dní, za skutečně neodpracované hodiny. Náhrada mzdy, je ve výši 60% z redukovaného průměrného hrubého hodinového výdělku. Pokud budete…
Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou (nemocenské dávky), pokud je pracovní neschopnost zahájena během pracovního poměru, nebo nejpozději do 7 pracovních dní, od skončení pracovního poměru (výjimkou jsou některé případy práce na DPP nebo DPČ, u kterých nevzniká účast na nemocenském pojištění). Pro nárok na nemocenské dávky, je podstatný stav při zahájení neschopenky. To, jestli je následně ukončen pracovní poměr během neschopenky, už nehraje žádnou roli….
Zjednodušená odpověď: Ne, to že jste byl před tím dva měsíce na Úřadu práce, nebude mít vůbec žádný vliv na výpočet nemocenské (ani na výpočet náhrady mzdy za nemoc, ani na výpočet nemocenských dávek). Podrobnější vysvětlení viz dále. Během pracovní neschopnosti (na neschopence), dostáváte nejprve náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní neschopenky). A následně pak dostáváte nemocenské dávky (od 15 dne). Náhrada…
Pokud vám lékař vystaví neschopenku z nějakého relevantního zdravotního důvodu (to já opravdu neposoudím), pak byste mohla mít nárok na nemocenské dávky. Neschopenka ale musí být zahájena nejpozději do 7 kalendářních dní, od skončení zaměstnání. Tedy nejpozději do 22. října 2021. Později už na nemocenské dávky (jako nezaměstnaná), nemáte nárok. Pozor ale na to, že za prvních 14 dní na neschopence, byste nedostávala žádnou nemocenskou….
Pracovní poměr, sjednaný na dobu určitou, končí uplynutím dojednané doby (u vás 3 měsíce), nebo případně k datu, které bylo dojednáno. To, že v době skončení pracovní smlouvy na dobu určitou, budete v pracovní neschopnosti, nehraje žádnou roli. Není zde žádný „nárok“ na prodloužení smlouvy na dobu určitou. Něco jiného by byla situace, kdy byste byl v pracovním poměru, na dobu neurčitou. V takovém případě,…
Počet dní, v novém zaměstnání, nehraje u nároku na nemocenskou, až tak zásadní roli. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, vám vzniká hned první den, po nástupu do nového zaměstnání. Pokud byste například hned první den v novém zaměstnání onemocněl, nebo se vám stal nějaký úraz, měl byste mít i tak nárok na nemocenské dávky. Je zde ale druhá věc. Maximální doba, po kterou můžete dostávat…
Maximálně délka podpůrčí doby při neschopence, je 380 dní. Pouze ve specifických případech je možné prodloužení o dalších 350 dní (na žádost, a na základě vyjádření posudkového lékaře). Pokud během první pracovní neschopnosti vyčerpáte celou podpůrčí dobu (380 dní) a následně nastoupíte do zaměstnání a zde nějakou dobu pracujete a opět jste na neschopence, tak záleží na tom, jak dlouho jste v zaměstnání pracoval. Při…
Standardní maximálně doba, po kterou vám může být vyplácena nemocenská, je 380 dní (od začátku pracovní neschopnosti). Pouze v některých případech, může být tato doba prodloužena o dalších (maximálně) až 350 dní. Toto prodloužení se děje po kratších úsecích, a je k tomu potřeba vyjádření posudkového lékaře. Tj. nedá se přesně říci, za jakých konkrétních podmínek je nárok na nemocenské dávky i po uplynutí doby 380 dní…