Pokud jste podávala výpověď vy (výpověď ze strany zaměstnance), pak vám pracovní poměr skončí po uplynutí výpovědí doby (pracovní poměr se kvůli neschopence neprodlužuje). Zaměstnání vám tedy skončí zřejmě na konci června. Pokud by se jednalo o výpověď ze strany zaměstnavatele, pak by to bylo jiné. Výpovědní doba, by se mohla na dobu neschopenky „pozastavit“ a pokračovala by až po skončení pracovní neschopnosti. Tím, že…
Účast na nemocenském pojištění, vzniká u většiny zaměstnanců, při nástupu do nového zaměstnání (při zahájení výkonu práce) a zaniká při ukončení pracovního poměru. To, jestli jste v novém zaměstnání byla ve zkušební době nebo ne, nemá na účast na nemocenském pojištění, ani na nárok na nemocenské dávky, žádný vliv. Nárok na nemocenskou je i v případě, že byste hned první nebo druhý den v práci onemocněla. Bez ohledu…
Ukončením pracovního poměru dohodou, během pracovní neschopnosti, se pro vašeho manžela nic bezprostředně nemění. I nadále bude v pracovní neschopnosti, i nadále bude mít nárok na nemocenské dávky. Na nemocenské dávky, je nárok i po skončení pracovního poměru, pokud je pracovní neschopnost zahájena ještě během zaměstnání, nebo nejpozději do 7 kalendářních dní, od ukončení pracovního poměru. Během prvních 14 dní pracovní neschopnosti, platí „nemocenskou“ zaměstnavatel….
Po skončení zaměstnání, můžete jít na Úřad práce, kdy chcete. Pokud se jdete na ÚP zaregistrovat do 3 dnů od skončení zaměstnání, tak vám doba v evidenci uchazečů o zaměstnání, navazuje bezprostředně, na ukončené zaměstnání. Na Úřad práce nemá smysl chodit, pokud již jste v pracovní neschopnosti. V době, kdy máte neschopenku, vás na Úřadu práce, nemohou zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání. Viz paragraf 25, odstavec 2,…
Na „placenou neschopenku“ je nárok i v novém zaměstnání (ve zkušební době), bez ohledu na délku předchozího zaměstnání. Nárok na nemocenskou, vyplývá z účasti na nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění, u většiny zaměstnanců vzniká již při zahájení výkonu práce (výjimkou jsou některé dohody mimo pracovní poměr, kde například u DPP záleží na výši měsíční odměny). Ve většině případů, je tedy nárok na nemocenskou, i…
Účast na nemocenském pojištění (a s tím i související nárok na nemocenské dávky), vám vzniká ihned při nástupu do nového zaměstnání. Pokud to trochu přeženu, tak pokud se hned první den v novém zaměstnání nějak zraníte, nebo onemocníte, tak již máte nárok na placenou neschopenku (i kdybyste v nové práci začal jen před velmi krátkou dobou). V zásadě tedy není potřeba odpracovat nějakou minimální dobu…
Nárok na náhradu mzdy za nemoc pro zaměstnance, je určen v Zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), paragraf 192. Zde se hovoří o tom, že nárok na náhradu mzdy vzniká, pokud zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské – viz: § 192 (1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo…
Pro výplatu nemocenských dávek obvykle není stanoven nějaký přesný, konkrétní termín. Platí zde jen obecná zákonná povinnost pro nemocenské dávky. A to že peníze, by měly být vyplaceny, do 30 dní, od předání příslušných podkladů pro výplatu dávky. Výplata nemocenské se provádí buď na účet v bance, nebo poštovní poukázkou na poštu. Viz paragraf 110, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb.: (3) Dávky se…